Jak mě vypekli aneb 7 hodin ve vlaku
Už jsem si myslela, že není o čem psát. Žádné zásadní změny nebo přešlapy, které by se mi staly. Ale jak jinak... Zakřikla jsem to Po své maturitě jsme plánovala, že odjedu na nějakou dobu do zahraničí. Nikdy jsem nebyla jazykově nadaný člověk, ale zastávám "Čím více umíš jazyků, tím více jsi člověkem." Proto jsem si říkala, že se anglicky naučím nejlépe někde v Kanadě nebo Anglii při práci. Přišly prázdniny a já si nezařídila volný čas tak, abych mohla někam odcestovat a na tento plán se zapomnělo. Po první semestru na škole jsem si ale uvědomila, že bez angličtiny se v informatickém kruhu neobejdu. Začala mi opět lítat myšlenka na odcestování. Jelikož jsem to začala řešit až v únoru, byla už pozdě řešit Severní Ameriku. Rozhodla jsem se proto pro Anglii - nebudu časově vázaná na délku pobytu (přílet kvůli zkouškám atp.) a poslední příležitost jet do Anglie v EU. Pak jsem v semestru vycestovala do Barcelony, kde mi kamarádka povídala o jazykových kurzech a jak moc