Bakalářka už klepe na dveře

Tak a začal (snad) poslední rok mého bakalářského studia. Tento semestr mám poslední z nejtěžších předmětů na programu Otevřené informatiky. Optimalizace. Po dvou týdnech, které proběhly, mi to zatím připadá ok, akorát si budu muset zopakovat základy lineární algebry, jádra, prostory, matice, vektory do všech směrů atp. Stejně si to budu muset zopakovat na státnice, že? Státnice!?

Bakalářka

Měla jsem skvělou možnost už minulé prázdniny dělat v laboratoři a naučit se číst články, něco si sepsat a naprogramovat. Bohužel přes 3. semestr jsem neměla tolik času se tomu věnovat, ale chtěla jsem s tím něco udělat.

Fancy obrázek (snad) z mojí budoucí bakalářky
Pro zvědavce se jedná o Orienteering Problem
(podproblém Travel Salesman Problem)

Další semestr jsem chodila častěji, ale nedařilo se mi s některými věcmi pohnout. Hledali jsem analytické řešení problému, ale nevedlo to k méně náročnějšímu výpočtu. Tohle se táhlo asi 2 měsíce než se řeklo, že na to půjdeme jinak.

Něco jsem opět napsala a pak jsem měla získat výsledky. To bylo taky vtipné.

Já: "Můj počítač to moc nezvládá..."

Vedoucí: "Tak si vemte tady nějaký," a ukázal na hromadu počítačů na polici.

Tak jsem dostala počítač a s tím i pěkné stálé místečko.

Dlouho jsem se otravovala s porovnáváním jednotlivých výsledků, protože všechny postupy na zpracování výsledků byly v jiných jazycích. Bash, ruby, R, python a kdoví co dalšího. Kdo umí všechny vyjmenované, tak je podle mého borec!

Na konci června jsem byla přestěhována do vedlejší laboratoře a to byl pro mě úplně nový začátek. Sedí tam totiž jeden doktorand, který rozumí snad všemu a celá má práce dostala úplně jiné otáčky. Přes prázdniny jsem si s jeho pomocí vyhrála s jedním algoritmem a v září jsem celou svou práci shrnula na naši katedrální konferenci, kde jsme si měli vyzkoušet něco sepsat a odprezentovat.

Společně se svojí spolužačkou, která se do laboratoře přidala o prázdninách, jsme byly vyzvány napsat článek na oficiální konferenci, které byl prodloužen deadline, abychom měly něco ke svým bakalářkám. Tak poslední dva týdny září jsem snad celou dobu proseděly v labu. Řekla bych propsaly, ale i toho kecání bylo hodně. Nakonec s velkým úsilím (i odporem k práci) jsme něco zvládly odeslat, tak teď musíme jen čekat.

Ale super je, že naše bakalářky jsou teď už aspoň jasné. Win-win!

Tolik update k univerzitnímu životu.

Mějte se krásně!

Petra

PS: Odeslala jsem to na blbou část konference, tak jsem z toho byla dost rozhozená. Ale administrativa v tomto světě není tak děsivá, jak jsem zvyklá, a jeden mail vše vyřešil.

PSS: Psala jsem to před pár týdny, takže už moc začátek semestru není. Heh.