Chybí mi ta křídla

Takhle rozlítaná jsem snad ještě nebyla.

Docela šílené střídat místa pobytu v tak krátkých časových intervalech. Já vím, že si nemám na co stěžovat oproti markeťákům, ale pro mě je to docela velká změna.


Začalo to už prázdninami, kdy jsem každý týden někam jela a pokaždé zaskočila domů jen na otočku. Nic proti tomu nemám, náhodou jsem si to náramně užila! Jenže s týdenních pobytů se nakonec staly 3 dny v Praze a 3 dny v Ostravě.

A pořád nějaká snaha zařídit vše, co jsem chtěla.

Začalo to týdnem, když jsem byla na seznamováku ČVUT na Mácháči a kamarádka mi sdělila, že mám poslední šanci si prodloužit ubytování na koleji. Naštěstí jsem zůstávala na začátku týdne v Praze, protože měla sestra státnice (které mimochodem dala!) a plán na jeden den byl prodloužit si ubytování. Legendární řady na ubytovací kancelář jsem ještě nezažila, ale ten den jsem si to vyzkoušela. Po 2,5 hodinách, kdy jsem si zapomněla knížku na pokoji (aneb 2,5 hodiny velké nudy), jsem se konečně dostala na řadu. Naneštěstí bylo zrovna 11:07 a úřední hodiny končily v 11. Zkusila jsem zaklepat a velmi "příjemná" paní mi žádost ještě vyřídila. Ufff, to byla prostě klika! A o jedno odpoledne čekání méně.

Ten den bych hodnotila jako úspěšný, protože jsem potom zvládla rozjet i můj školní mail, se kterým jsem měla už pár týdnů problém - prý chyba 80?! A co se nestalo, stačí to jen zkusit s něčím dohledem. Po 10 pokusech, kdy jsem to zkoušela jen sama, ten 11. na cizím počítači vyšel. Ach ten trapný pocit. No co už, aspoň jsem si konečně domluvila cvičení z jednoho předmětu a o 2 starosti méně.

Abych to uvedla na správnou míru, tak se školou musíme komunikovat pouze pomocí tohoto mailu. Když vám tento mail nefunguje, pošle vás studijní za IT, avšak ani tam vám neřeknou, co je blbě a odkážou vás na vždy mlčící helpdesk.

No a teď už se asi dva týdny snažím zařídit internet na koleji. Vůbec to není tak jednoduché, jak by se mohlo jevit. Zjištění MAC adresy počítače, kterou potřebujeme odevzdat, by se pro mnohé mohlo zdát jako složitý úkon, ale tohle je na tom asi to nejjednodušší. Dojít do kanceláře v dobu, kdy tam někdo je, tvoří ale značně složitější problém.

Buď tam přijdu v pátek a (kdo by to byl řekl) nikdo tam není. Nebo chci navštívit ono posvátné místo před soustředěním a zjistím, že tam jsou až od 9 a hádejte, v kolik každý den začíná soustředění? No jasně, že taky v 9! Prostě tento úkol přesouvám na další týden...

Z poklidné cesty vlakem zdraví

Petra