Nestačí ani bambilion fotek

Stále nespokojená se sebou

Chodím každý týden v pondělí na školní tělocvik. Každý čtvrtek vstávám v nehoráznou hodinu (čti v 6:00) a jdu se spolužáky na stěnu, snažím se mít každý den 10 000 kroků a stále mi ten pohyb nestačí.

Čtvrteční lezení byl skvělý krok k tomu, abych byla mnohem spokojenější sama se sebou. Parta lidí kolem, kteří sdílejí stejné nadšení, je naprosto kouzelná.

Ráno do posilovny?

Vetšinou musí moje spolubydlící vstávat o hodinu dříve než já. Jelikož se považuji za ranní ptáče, tak vstávám s ní (i když se mi to poslední týden nevedlo).

Uvědomila jsem si, že tenhle čas můžu využívat efektivně a chodit do kolejní posilovny.

1. na vrátnici v naší budově: vstup do posilovny se vyřizuje v druhé budově
2. na vrátnici v druhé budově: vstup se vyřizuje v ubytovací kanceláří
3. otevírací doba ubytovací kanceláře 8:00-15:00
4. škola na 9 - stíhám
5. první návštěva ubytovačky: potřeba průkazové fotografie - nemám
6. kradu svojí fotku sestře z peněženky
7. další návštěva
8. vyřízeno

Prostě před nástupem na vysokou školu se běžte vyfotit a nechte si ty 4 fotografie vytisknout hned 2 krát, jinak budete krást fotky sourozencům z peněženek.

Takže s poctivě ukradenou fotkou jsem napodruhé vstup do posilovny vyřídila a o dva dny později jsem se dokonce i přemluvila tam ráno zajít.

Nejlepší na ránech je, že tam jsem sama. Takže žádný stud a hudba puštěná naplno.

Ať žijí rána!

Snažíte se být taky ranní ptáci?

Krásná vstávání přeje

Petra